top of page
Obrázek autoraTomáš Šobáň

Kroky ke zvládání změn v každodenním životě

Aktualizováno: 23. 10. 2021


Rozhodování a provádění změn v každodenním životě je proces, který sestává z postupných kroků. V běžném životě máme občas tendenci vynechat první kroky a např. pod vlivem emocí re-agujeme a pak se za své chování stydíme nebo se snažíme je omluvit či přijatelně shovívavě vysvětlit. Abychom se pohnuli z místa, posunuli dopředu, je třeba užít efektivního citlivého přístupu, který bude reflektovat průběh aktuální fáze. Pro dobré rozhodování a překonávání každodenních životních krizí můžeme postupovat pomocí následujících pěti na sebe navazujících kroků, jež nám pomohou všímavě krizi zvládnout.

 

Pět kroků všímavého rozhodování a zvládání krize

1. KROK: VŠIMNUTÍ SI SITUACE („Kde jsem, co se se mnou děje?“) - jedná se o zastavení se a uvědomění si vlastního stavu i kontextu situace. Při náročnějších a závažnějších rozhodováních je vhodné zapojit i pohled do minulosti: „Jak jsem se dostal/a až sem?“. Nejde o to, vrtat se v nepříjemných pocitech, jde o to je zaregistrovat a akceptovat bez ohledu na to, jaké jsou. Jistě – někdy nás situace rozruší či nám působí stres. V tuto chvíli se však snažme nehodnotit, zda to, co se v nás či kolem nás děje, je dobré nebo špatné. Pokusme se to brát jako fakt – prostě to tak je. (O všímavých strategiích zvládání stresu více v textu ZDE) Je dobré si také uvědomit, že v každé situaci máme volbu (přinejmenším volbu vědomě jednat nebo nejednat vůbec).

 

2. KROK: VŠIMNUTÍ SI ZÁMĚRU („Co chci?“) - všimneme si záměrů jednat, které se spontánně hlásí ve vědomí. „Jak chci s tím, kde právě jsem a s tím, co se se mnou děje, naložit?“ Co skutečně chci, to nevymyslím – buď něco chci, nebo to nechci, je to již přítomné a souvisí to s našimi pocity libosti či nelibosti vůči dané situaci, věci, jevu nebo i člověku, s tím, jestli je mi v dané situaci, s tímhle člověkem dobře nebo ne. Klíčové je si to uvědomit. K tomu napomáhá co nejpřesnější (a bez zbytečného nalhávání si) heslovité pojmenovávání těchto záměrů („chci tohle“, „to nechci“), cílů a účelů („chci to proto“, „nechci to proto“), kterých chceme dosáhnout i svých etických důvodů (nebo neetických – o kořenech motivace v textu ZDE).

 

3. KROK: VÝBĚR VHODNÝCH STRATEGIÍ („Co je pro to potřeba udělat?“) - v tomto kroku si v mysli promítneme, zda strategie jednání, které nás napadají, jsou ty pravé, účelné, efektivní, vhodné či přínosné a snažíme si uvědomit nutné podmínky pro splnění těchto strategií. Přemýšlíme nad tím, co nám přinesou dobrého či negativního, kolik času, energie, prostředků si vyžádají. Tady si s všímavostí nevystačíme a bude potřeba poprvé zapojit myšlení, uvažovat, hledat, vymýšlet. A také – na rozdíl od předchozích kroků, ve kterých to bylo neúčelné a také spíše kontraproduktivní – hodnotit.

 

4. KROK: ROZHODNUTÍ PRO NEJÚČELNĚJŠÍ STRATEGII - v konkrétních jednotlivostech si představíme vybranou strategii i se zisky a ztrátami, které přinese a provedeme vědomé a jasné rozhodnutí ve smyslu „jdu do toho!“ (případně: „jdu od toho!“ – pak se vracíme k prvnímu kroku a postup opakujeme).

 

5. KROK: JEDNÁNÍ – jsme na začátku cesty k tomu, k čemu jsme se rozhodli, k tomu, co skutečně chceme. Zjistili jsme, kde se nacházíme a v jakém stavu, uvědomili jsme si, co chceme, kam se chceme dostat a co nás to bude stát, kolik síly, energie, prostředků a času bude třeba vynaložit na překonání překážek, zvládnutí celé cesty a dosažení cíle, rozhodli jsme se, že nám to stojí za to, víme, kdy s tím začneme. Nezbývá tedy, než jednat a vykonat první vědomé kroky na cestě k dosažení našich cílů.........

 

Tyto kroky jsou jen cestou a strategií. Obsah rozhodování a změny je už na vás.

Text byl upraven podle přednášek pro studenty FSS OU.

146 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page